Ekologický, udržitelný, šetrný k přírodě nebo klimaticky neutrální. Podobná označení najdeme na obalech kosmetiky, oblečení, čisticích prostředků i dalších výrobků. Jak ale poznat, zda jde o skutečnou vlastnost výrobku, nebo jen dobře zvolený marketing? Evropská unie připravovala přísnější pravidla pro dokládání ekologických tvrzení. Od jednoho legislativního návrhu nyní ustupuje, ochrana spotřebitelů před takzvaným greenwashingem tím ale nekončí.
Greenwashing, někdy označovaný jako „lakování nazeleno“, je způsob propagace, při kterém obchodník vytváří zavádějící dojem, že jeho výrobek nebo činnost jsou šetrnější k životnímu prostředí, než tomu ve skutečnosti je.
Může jít například o výrobek označený jako ekologický bez odpovídajícího zdůvodnění, vlastní zelenou značku, která připomíná nezávislou certifikaci, nebo tvrzení o klimatické neutralitě založené pouze na kompenzaci emisí.
Pro spotřebitele je pak obtížné rozlišit skutečně přínosné vlastnosti výrobku od reklamních slibů.
Evropská komise plánuje stáhnout návrh Green Claims
Evropská komise ve svém pracovním programu na rok 2027, zveřejněném 4. listopadu 2026, oznámila záměr stáhnout návrh směrnice o zelených tvrzeních, známý jako Green Claims Directive.
Návrh měl zavést podrobnější pravidla pro prokazování environmentálních tvrzení firem a jejich ověřování. Cílem bylo zajistit, aby obchodníci dokázali svá tvrzení o ekologických vlastnostech výrobků doložit věrohodnými podklady.
Jednání o směrnici však uvízla na mrtvém bodě. Podle Evropské komise se dlouhodobě nedařilo dosáhnout potřebné shody mezi členskými státy, a proto nyní počítá se stažením návrhu během následujících šesti měsíců.
To však neznamená, že firmy budou moci ekologickými tvrzeními spotřebitele libovolně klamat.
Platná pravidla
V únoru 2024 totiž Evropská unie přijala směrnici (EU) 2024/825, označovanou jako EmpCo (Empowering Consumers for the Green Transition). Ta zpřísňuje pravidla proti nekalým obchodním praktikám a posiluje právo spotřebitelů na pravdivé a srozumitelné informace.
Co konkrétně přináší?
- Obecná ekologická tvrzení musí mít odpovídající oporu. Nestačí výrobek jednoduše označit jako „ekologický“, „zelený“ nebo „šetrný k životnímu prostředí“. Taková obecná tvrzení musí být podložena uznanými vynikajícími environmentálními vlastnostmi.
- Přísnější pravidla platí také pro značky udržitelnosti. Obchodníci nemohou libovolně vytvářet vlastní označení, která vzbuzují dojem nezávislého ekologického certifikátu. Označení udržitelnosti musí vycházet z certifikačního systému nebo být zavedena orgánem veřejné správy.
- Omezuje se i používání tvrzení o klimatické neutralitě. Výrobek nebude možné prezentovat jako klimaticky neutrální nebo klimaticky pozitivní pouze na základě kompenzace emisí skleníkových plynů, například nákupem uhlíkových kreditů.
Směrnice EmpCo rovněž výslovně zakazuje prezentovat celý výrobek jako ekologicky šetrný, pokud se tvrzení ve skutečnosti vztahuje pouze k jeho určité části, například k obalu.
Co to znamená při běžném nakupování?
Představme si například šampon s velkým zeleným symbolem a nápisem „šetrný k přírodě“. Zákazník může snadno nabýt dojmu, že celý výrobek má mimořádně příznivé ekologické vlastnosti.
Pokud ale obchodník své tvrzení nedokáže odpovídajícím způsobem podložit, může být takové označení podle nových pravidel zakázané.
Podobně problematická může být reklama na oblečení „z recyklovaných materiálů“, pokud je ve skutečnosti recyklovaný pouze obal a reklama vyvolává dojem, že se tvrzení vztahuje na samotný oděv.
Smyslem evropské úpravy není ekologická tvrzení zakázat. Cílem je, aby byla pravdivá, konkrétní a ověřitelná.
Jaký je stav v České republice?
Členské státy měly již přijatou směrnici EmpCo (EU 2024/825) převést do svých právních řádů do 27. března 2026 a nová pravidla začít uplatňovat od 27. září 2026. Česká republika však směrnici do svého právního řádu včas nepřevedla.
Příslušnou novelu zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku schválila Poslanecká sněmovna 14. října 2026. K 16. listopadu se návrh nachází v Senátu.
Součástí sněmovnou schválené úpravy je také návrh dvouletého přechodného období pro starší výrobky. Ministerstvo průmyslu a obchodu ovšem upozornilo, že taková výjimka může být problematická, protože samotná evropská směrnice přechodné období nestanoví. Konečná podoba českých pravidel tedy zatím není jistá.
Již dnes však české právo zakazuje klamavé obchodní praktiky. Spotřebitelé se proto mohou proti nepravdivým ekologickým tvrzením bránit i podle dosavadních předpisů.
Zelený obal není důkazem ekologické šetrnosti
Ani přísnější legislativa nemůže nahradit obezřetnost samotných spotřebitelů.
Pokud nás výrobek zaujme svými ekologickými vlastnostmi, měli bychom se zajímat o to, na čem obchodník své tvrzení zakládá. Je výrobek skutečně certifikován? Kdo certifikaci udělil? Týká se ekologické tvrzení celého výrobku, jeho obalu, nebo pouze jedné fáze výroby?
Důležité je také rozlišovat mezi konkrétní informací, například o obsahu recyklovaného materiálu, a obecným reklamním sdělením, které může znít přesvědčivě, ale ve skutečnosti mnoho neříká.
Stažení návrhu Green Claims tak neznamená konec evropského boje proti greenwashingu. Hlavní roli nyní bude hrát již přijatá směrnice EmpCo, její zavedení do národních právních řádů a důsledné vymáhání pravidel.
Pro spotřebitele zůstává podstatné jediné: pokud si vybírají výrobek také podle jeho dopadu na životní prostředí, měli by mít možnost spolehnout se na pravdivé a ověřitelné informace, nikoli pouze na reklamní sliby.
Článek byl zpracován na základě oficiálních dokumentů Evropské komise, evropské legislativy a informací Ministerstva průmyslu a obchodu. Stav legislativy k 16. listopadu 2026.
Zdroje:
- Evropská komise – Pracovní program na rok 2027, včetně přílohy III
- Směrnice (EU) 2024/825 – české znění
- MPO – Nová pravidla: Environmentální tvrzení a informační povinnosti
- Poslanecká sněmovna – Legislativní postup, sněmovní tisk 53
- Ekonews – Směrnice o zelených tvrzeních půjde k ledu natrvalo
Foto: ilustrační, canva.com
