JAK ZVÝŠIT ÚČINNOST STAHOVÁNÍ VÝROBKŮ Z OBĚHU
V červnu 2021 zveřejnila Evropská komise behaviorální studii zaměřenou na aspekty ke zvýšení účinnosti stahování výrobků z oběhu. Z dosavadních průzkumů vyplývá, že většina nebezpečných výrobků zůstává v rukou spotřebitelů.
Nebezpečné výrobky mohou představovat závažné riziko nejen pro samotné spotřebitele, ale i pro lidi kolem nich. Stažení výrobků z oběhu, tedy proces odstraňování nebezpečných výrobků, které již byly dodány spotřebitelům, je jedním z nejběžnějších opatření k minimalizaci závažných rizik. Stažení z oběhu však může snížit škody pouze v případě, že spotřebitelé vrátí nebezpečné výrobky nebo je alespoň přestanou používat. Z dosud provedených průzkumů však vyplývá, že mnoho nebezpečných výrobků zůstává v rukou spotřebitelů, protože lidé si stažení buď neuvědomují, nebo na oznámení o nebezpečném výrobku a o jeho stažení z oběhu nereagují. Proto je nezbytné pochopit, jaké faktory ovlivňují chování spotřebitelů v procesu stahování nebezpečných výrobků z oběhu. Z tohoto důvodu byla realizována behaviorální studie mapující napříč EU především názory spotřebitelů, ale také hospodářských subjektů. Behaviorální studii zaměřenou na aspekty ke zvýšení účinnosti stahování výrobků z oběhu zveřejnila Evropská komise v červnu 2021.
Primární sběr údajů byl proveden v reprezentativním výběru deseti členských států EU (Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Irsko, Lotyšsko, Portugalsko a Španělsko) a v celé řadě kategorií výrobků s různým cenovým a rizikovým profilem (hračky a hry pro děti, automobily a motocykly, oděvy a obuv, domácí elektrické přístroje, komunikační zařízení, výrobky a zařízení pro děti a pro péči o ně a nábytek).
Studie zjistila, že spotřebitelé se s větší pravděpodobností účastní stahování nebezpečných výrobků s vyšší hodnotou a výrobků s delší dobou použitelnosti a výrobků, které jsou považovány za rizikovější. Je také pravděpodobnější, že budou registrovány výrobky s vyšší hodnotou nebo trvanlivější výrobky, což jejich vlastníkům usnadní identifikaci v případě oznámení o stažení nebezpečného výrobku z oběhu.
Účast na stahování nebezpečných výrobků z oběhu také závisí na profilu spotřebitelů. Sociálně znevýhodnění, relativně mladí a spotřebitelé méně dbalí bezpečnosti výrobků se do procesu stahování nebezpečných výrobků z oběhu (zejména je-li tato účast časově náročná) zapojí s mnohem menší pravděpodobností a méně pravděpodobně budou zakoupené výrobky registrovat.
Mezi klíčové aspekty ke zlepšení účinnosti stahování nebezpečných výrobků z oběhu podle zmíněné studie patří:
- využívání více komunikačních kanálů, včetně přímého kontaktu,
- zlepšení obsahu a rozložení oznámení o stažení výrobku z oběhu,
- snížení nákladů pro spotřebitele a zvýšení přínosů účasti na stahování výrobků z oběhu,
- posílení vazby mezi registrací výrobků a bezpečností,
- zpřístupnění registrace výrobků a snížení její zátěže.
Ze studie vyplynula následující doporučení: směrnice o obecné bezpečnosti výrobků by měla být upravena tak, aby
- hospodářské subjekty provádějící stažení nebezpečných výrobků z oběhu musely přímo kontaktovat všechny dotčené zákazníky, které mohou identifikovat;
- hospodářské subjekty používaly více komunikačních kanálů pro oznámení o stažení nebezpečných výrobků z oběhu;
- se v oznámení o stažení výrobku zabránilo používání slov, kterým se snižuje vnímání míry rizika, jako je „dobrovolné“, „preventivní“ nebo „nezávazné“;
- obsahovala ustanovení o standardizované šabloně pro oznámení o stažení nebezpečného výrobku z oběhu s povinnými klíčovými prvky;
- vedla hospodářské subjekty k co nejmenšímu zatěžování spotřebitelů v procesu stahování nebezpečných výrobků z oběhu, například tím, aby spotřebitelé nebyli vystavováni dalším finančním dopadům v souvislosti s účastí v procesu stahování a aby byla minimalizována doba spojená s účastí na procesu;
- hospodářské subjekty nabízely spotřebitelům atraktivní a včasná nápravná opatření, která budou uvedena v oznámeních o stažení nebezpečných výrobků z oběhu;
- bylo zajištěno, že při registraci výrobků se informace poskytnuté spotřebiteli používaly pouze pro komunikaci související s bezpečností výrobků, nikoli pro marketingové účely.
Dalšími doporučeními, jež ze studie vyplynula, jsou:
- Vnitrostátní orgány a orgány EU by měly zvážit realizaci informačních a osvětových kampaní s cílem zvýšit chápání přínosů registrace výrobků hospodářskými subjekty a spotřebiteli z důvodu zajištění jejich bezpečnosti.
- Hospodářské subjekty by měly být vedeny k tomu, aby spotřebitelům v místě prodeje zpřístupnily registraci výrobků, která bude dostupná, důvěryhodná a snadná. Kromě toho by měly přikládat výzvy k registraci k samotným výrobkům, informovat při instalaci anebo dodání výrobků, kdy lze ještě upoutat pozornost spotřebitele na možnost registrace.
- Hospodářské subjekty by měly být vedeny k tomu, aby míra úsilí k provedení registrace byla nízká, např. pokud jde o počet potřebných kroků k registraci, potřebný čas nebo množství informací nutných k samotné registraci. Hospodářské subjekty by měly být rovněž vedeny k inovacím, pokud jde o metody registrace výrobků, např. používání QR kódů, které mohou spotřebitelé snadno oskenovat a které minimalizují rozsah informací, jež by měl spotřebitel uvést.
Zdroj: MPO