Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.

596 111 252

VYÚČTOVÁNÍ ZA SLUŽBY SPOJENÉ S BYDLENÍM

Bydlíte v nájmu nebo jste naopak vlastník nemovitosti, kterou pronajímáte? V obou případech Vás jistě bude zajímat jak je to s vyúčtováním služeb spojených s užíváním bytu, které se kvapem blíží. Rozúčtování a vyúčtování dodávek vody, tepla, osvětlení i úklidu společných prostor, svozu komunálního odpadu a dalších služeb spojených s bydlením je takové každoroční téma, které se obyvatelům bytových domů nevyhne ani v tomto náročném období.

Zálohy na služby spojené s bydlením

Zálohy na služby spojené s bydlením se platí pravidelně zpravidla měsíčně dodavatelům služeb a slouží na pokrytí výše uvedených nákladů. Výše jednotlivých záloh je určována zejména na základě zkušeností z předchozích let. Po skončení zúčtovacího období se pak provádí porovnání uhrazených záloh a skutečných nákladů. Rozúčtování nákladů mezi jednotlivé byty v domě a vyúčtování uhrazených záloh jednotlivými domácnostmi se provádí za předem dané zúčtovací období, kterým je zpravidla kalendářní rok.

S dostatečným předstihem jsou proto provedeny odečty měřičů spotřeby tepla a vody v domácnostech a elektřiny ve společných prostorách. Počátek a délku zúčtovacího období zpravidla určuje poskytovatel služeb, podle okolností jím může být společenství vlastníků jednotek, pronajímatel u nájemního bydlení, případně družstvo… Tyto subjekty jsou také odpovědny za doručení vyúčtování v řádném termínu. Vyúčtování musí přijít nejpozději do 4 měsíců od skončení předchozího období, konečným termínem tak bývá zpravidla konec dubna.

Kdo a jak provádí rozúčtování nákladů a vyúčtování záloh?

Zákonnou povinnost a odpovědnost za vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu nese vlastník nemovitosti (pronajímatel). Rozúčtování nákladů a vyúčtování služeb tak provádí buď přímo vlastník bytového domu, nebo jiná osoba odpovědná za správu domu. Nejprve je potřeba náklady rozúčtovat, tzn. určit náš podíl na celkových nákladech na služby v rámci bytového domu.

Postup pro rozúčtování nákladů na služby spojené s bydlením mezi jednotlivé příjemce se řídí Zákonem  č. 67/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů tzv. Zákonem o službách. Rozúčtování dodávky tepla a teplé užitkové vody pak podrobně upravuje Vyhláška č. 269/2015 Sb.

Platí, že způsob rozúčtování nákladů na služby poskytovatel písemně ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců, nebo o něm rozhodne družstvo či SVJ. Toto ujednání by v písemné formě měli obdržet všichni příjemci služeb. Ke změně způsobu rozúčtování může dojít vždy až po uplynutí celého zúčtovacího období.

Když je stanoven náš podíl, porovná se se zálohami, které jsme během roku uhradili, a je vyčíslen rozdíl. Je nám vyúčtován buď nedoplatek, nebo v tom příjemnějším případě nám je poskytovatel povinen vrátit část záloh jako přeplatek. Vyúčtování musí obsahovat skutečnou výši nákladů na jednotlivé služby se všemi potřebnými náležitostmi, včetně výše přijatých záloh tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Pro finanční vyrovnání, které vyplyne z doručeného vyúčtování, platí dohodnutý termín, nebo platí zákonem stanovená max. lhůta a to 4 měsíce ode dne, kdy je doručeno vyúčtování, tedy nejčastěji do konce srpna.

Kdy vyúčtování dorazí?

Zákon o službách stanoví, že každý nájemník, člen bytového družstva, či vlastník bytové jednotky musí obdržet od poskytovatele vyúčtování služeb spojených s bydlením za uplynulé období nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. V tomto čase bychom tak již měli vědět, jak jsme v minulém roce hospodařili s teplem, vodou, ale i s elektřinou ve společných prostorách, jaké byly náklady na provoz výtahů a komínů nebo příjem TV a rozhlasového vysílání. Za porušení povinnosti doručit vyúčtování v tomto termínu může příjemce služeb požadovat zaplacení pokuty až do výše 50 Kč/den.

V loňském roce byl termín pro předložení vyúčtování za služby v souvislosti s koronavirem plošně prodloužen. V letošním roce k tomuto kroku Ministerstvo pro místní rozvoj nepřistoupilo, avšak v souvislosti s mimořádnými opatřeními souvisejícími s epidemickou situací, které mohou mít dopad na řádné a včasné plnění povinností vyplývajících ze zákona o službách, vydalo nové stanovisko. Ministerstvo ve svém stanovisku upozornilo všechny zainteresované, že ze znění § 13 odst. 1 zákona o službách vyplývá, že v případě, kdy by splnění povinnosti doručit vyúčtování, umožnit příjemci nahlédnout do podkladů k vyúčtování nebo vypořádat námitky v daných termínech, nebylo možné po poskytovateli služeb spravedlivě požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany, k čemuž může v souvislosti s  opatřeními přijatými v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 dojít, není povinen poskytovatel služeb zaplatit druhé straně výše zmíněnou pokutu.

Když s obsahem vyúčtování nesouhlasíme

Pokud s obdrženým vyúčtováním nesouhlasíme, máme právo u poskytovatele uplatnit tzv. námitky proti vyúčtování. Pozor případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování je nutné předložit poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději do třiceti dnů ode dne doručení vyúčtování. Odpověď na naše námitky/reklamaci bychom měli dostat nejpozději do 30 dnů.

Zdroje:

Zákon  č. 67/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů tzv. Zákon o službách

Výkladové stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. 3. 2021 k § 13 Zákona č. 67/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů tzv. Zákon o službách (https://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/bytova-politika/informace-udalosti/vykladove-stanovisko-mmr)

Redakce SOS MaS, z.s.