VĚDCI ZÍSKALI KMENOVÉ BUŇKY Z KLONOVANÝCH EMBRYÍ
Po více než 15 letech neúspěchů se biologům podařilo získat kmenové buňky z lidských embryí. Ve všech dosavadních případech se lidské plody přestaly vyvíjet dřív, než se „zázračné buňky“ vytvořily.Vědci doufají, že se tím otevřela cesta k lepší léčbě tak rozdílných nemocí, jako jsou Parkinsonova choroba, cukrovka nebo roztroušená skleróza.
Kmenové buňky, které lze využít k tvorbě zhruba 200 různých typů buněk, včetně srdeční svaloviny nebo mozkové tkáně, se využívají v medicíně již nyní. Protože ale kmenové buňky cizích dárců tělo často odmítá, může klonování představovat řešení tohoto problému.
„Důkladné zkoušky potvrdily, že takto vytvořené kmenové buňky se mohou vyvinout v jiné typy buněk včetně jaterních, srdečních či nervových,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Shoukhrat Mitalipov. Biologové přitom použili obdobnou metodu, jakou v roce 1996 stvořili jejich kolegové slavnou ovci Dolly, která byla prvním klonovaným savcem. I tentokrát vědci transplantovali genetický materiál z dospělé buňky do neoplodněného vajíčka, jehož vlastní DNA předtím odstranili. Podle časopisu přitom získali kmenové buňky z šesti embryí vzniklých z darovaných vajíček. Dvě embrya dostala DNA z kožních buněk dítěte s genetickou poruchou a ostatní měla DNA z kožních buněk lidského plodu. Získání kmenových buněk z klonovaných embryí ohlásil už před lety jihokorejský vědec Hwang Woo-suk. Později se ale ukázalo, že falšoval důkazy. Tentokrát se světová odborná veřejnost shoduje, že Američané podle všeho skutečně uspěli.
Doposud byla nejvyužívanějším zdrojem kmenových buněk lidská embrya, jejich používání je ale kvůli sporným etickým otázkám kontroverzní. Podobně je tomu i u nové metody, která je podle kritiků prvním krokem ke klonování dospělých lidských bytostí.
Pokrok, nebo hrozba?
„Vědci stvořili dítě, na které příznivci lidského klonování čekali. Je to metoda pro spolehlivé klonování embryí. Proto je nutné, abychom zakázali klonování lidí dřív, než se začne jakýkoliv podobný výzkum,“ řekl agentuře Reuters britský lékař David King ze sdružení Human Genetics Alert.
Ve skutečnosti je ale od pětidenního embrya k narození prvního lidského klonu velmi daleko. Dosavadní zkušenosti totiž ukazují, že u klonovaných plodů zpravidla v průběhu vývoje nastávají četné komplikace. „Není to bezpečný postup u zvířat a u lidí by to bylo obdobné. Proto bychom se o to neměli pokoušet,“ řekl stanici BBC Robin Lovell-Badge z britského Národního institutu pro lékařský výzkum.
Další a eticky nejméně spornou metodou, jak získat kmenové buňky, je „přeprogramování“ dospělých specializovaných buněk. Objev, se kterým v roce 2007 přišel Japonec Šinja Jamanaka, má sice širší podporu než využívání lidských embryí, ale kvalita takto získaných kmenových buněk je podle řady odborníkůmenší. V nedohlednu je tak nejen první lidský klon, ale zatím i širší využívání kmenových buněk při léčbě.
Zdroj: denik.cz