DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE: OD LISTOPADU JI UŽ NEMŮŽE MÍT KAŽDÝ
Od 1. listopadu 2017 dochází ke změnám, které se týkají vztahu dohoda o provedení práce (DPP) a pojištění. Připravit se na ně musí osoby zařazené na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Dosud platilo, že si nezaměstnaný v evidenci úřadu práce mohl přivydělávat v rámci zaměstnání, a to na pracovní poměr, dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Výdělek nesměl přesáhnout 50 procent minimální mzdy, v roce 2017 částku 5500 korun, od 1. 1. 2018 to bude 6100 korun.
Kdo chce zůstat v evidenci úřadu práce, a přesto si přivydělávat, musí přejít na dohodu o pracovní činnosti nebo do pracovního poměru s výše zmíněným omezením výdělku. Není už možné pracovat na DPP, respektive je nutno ji ukončit, a to do konce října 2017. Nezaměstnaným, kteří dohodu o provedení práce uzavřeli před 29. červencem 2017, dal totiž zákon možnost tříměsíční přechodné lhůty, během které si musí tuto záležitost vyřešit.
| Co říká novela zákona o nezaměstnanosti |
| Od 29. července 2017 si již (podle novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) při evidenci na úřadu práce nelze přivydělávat formou dohody o provedení práce, a to bez ohledu na výši výdělku. Každá DPP tedy brání evidenci na úřadu práce a využívání s tím spojených výhod. Ohledně zdravotního pojištění to znamená, že za takového člověka by neplatil pojistné stát – musel by se zdravotní pojišťovně přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů a sám si hradit pojistné v zákonem stanovené výši. |
Pramen: VZP
„Při přechodu na dohodu o pracovní činnosti nezapomeňte, že u DPČ se musí odvádět pojistné na zdravotní pojištění, pokud měsíční mzda přesáhne 2500 korun, a také na to, že příjmy z dohod o pracovní činnosti dosažené za kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele se sčítají,“ upozorňuje mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Má-li uchazeč o zaměstnání evidovaný na Úřadu práce příjem ze zaměstnání (včetně DPČ s příjmem nad 2500 korun), odvádí za něj zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění z jeho skutečných příjmů (tzn. může být nižší, než pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu) a současně za něj hradí měsíčně zdravotní pojištění i stát.
Zdroj: novinky.cz – Právo