AMALGÁNOVÉ PLOMBY? OD PŘÍŠTÍHO ROKU JEN PRO NĚKTERÉ
O zákazu amalgámových plomb se v Česku diskutuje stále více a už v polovině příštího roku by k němu mělo u některých skupin obyvatel dojít. I kdyby se ale v budoucnu začal zákaz týkat všech, stále je zde spousta lidí, kteří amalgámové plomby mají. Pro ty existuje možnost vyměnit je za estetičtější a zdravější alternativy u svých zubařů, především kvůli zvyšující se koncentraci rtuti.
Od poloviny roku 2018 má v Česku začít platit zákaz zavádění amalgámových plomb těhotným ženám a dětem do šestnácti let. Stane se tak kvůli nařízení Evropské komise, která tyto plomby označila za jedovaté. Na rozdíl od současné situace budou těmto osobám proplácet pojišťovny jiné varianty plomb. V budoucnu se hovoří o zákazu používání zubního amalgámu u všech.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je působení amalgámu, především uvolňování rtuti v něm obsažené, člověku škodlivé. Na lidský organismus působí toxicky, ovlivňovat může zejména nervový systém, trávicí a imunitní systém nebo plíce.
U jedinců, kteří jsou na amalgám citlivější, se může projevit otrava řadou symptomů. Nejčastější jsou bolesti hlavy, deprese, nervozita nebo žaludeční onemocnění. Projevy jsou nárazové a většinou chronické. Bohužel se však v mnoha případech příčina velmi obtížně zjišťuje, pacient je chybně diagnostikován a je mu poskytnuta nesprávná léčba.
K podobným stanoviskům se přiklání také Mezinárodní akademie orální medicínya toxikologie (IAOMT), která pravidelně vydává materiály související se škodlivostí amalgámových plomb. Konkrétně pak zmiňuje negativní vliv rtuti zejména na plod, těhotné ženy, ženy v plodném věku, děti, pacienty se zdravotními problémy a také personál zubních ordinací, který s rtutí přichází denné do styku, v největší míře při odvrtávání starých plomb.
V Česku se dentální amalgám stále využívá, zejména proto, že je odolný, dlouho vydrží a pro zubaře je vcelku nenáročný na výrobu. Hlavním důvodem je však jeho cena. Jedná se o nejlevnější možnost, jak prostor po zubním kazu vyplnit. Jako jedinou ji proplácejí zdravotní pojišťovny, takže je amalgám umisťován do úst hlavně těm, kteří si nemohou nebo nechtějí za péči o zuby připlatit.
Jiné země na zákaz amalgámu přistoupily už dávno. Amalgámové plomby už od roku 2008 neaplikují zubaři v Norsku, od roku 2009 ve Švédsku. Výrazně jsou omezeny v Dánsku, Estonsku, Finsku a Itálii. Další země pak přestávají používat amalgám u těhotných žen, dětí a lidí s různými onemocněními.
Alternativou ke klasickým plombám jsou u nás především takzvané bílé plomby. Jsou dražší, ale z důvodu jejich barvy také estetičtější, navíc jejich zavádění je šetrné k zubům. Zásadní výhodou však je, že neobsahují škodlivou rtuť. Na jejich výrobu se používá takzvaná kompozitní pryskyřice nebo speciální cementy. V zahraničí je aktuální trend keramických výplní.
– Zubní amalgám je kombinace kovů, přičemž padesát procent z toho je rtuť a zbytek další kovy, jako například stříbro, měď nebo cín v různých poměrech. Směs pak slouží jako výplň zubu po odstranění zubního kazu.
– Amalgám byl poprvé vytvořen před více než 150 lety. V té době šlo o závratný objev, který na dlouhou dobu ovlivnil zubní lékařství. Nicméně tehdy nebyla medicína na takové úrovni, a tak nebylo možné zjistit, jak skutečně amalgám na lidský organismus působí.
– V současnosti se používají dva druhy amalgámových plomb, dózované a kapslové. V prvním případě si zubař připravuje plombu sám v ordinaci, druhá je již připravena v kapsli. U obou je ale obsah rtuti vždy minimálně padesát procent.
Zdroj: denik.cz