KRIZE ODRAZUJE EVROPANY OD MATEŘSTVÍ
„Budoucnost je tak nejistá, že dítě je to poslední, co s partnerem plánujeme,“ svěřila se nedávno listu The Sunday Times zdravotní sestra Yolanda Sanchezová z Madridu.
Podobně skepticky se k zakládání rodin staví rostoucí počet mladých lidí nejen ve Španělsku, ale téměř v celé Evropě.
Na jihu kontinentu
Faktu, že porodnost začala napříč kontinentem klesat zhruba od té doby, co jej začaly vážně sužovat ekonomické problémy a stoupající nezaměstnanost, si všimlo už několik odborných studií.
Podle německého Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum je trend zatím nejvíce patrný na jihu kontinentu.
„Finanční krize zasáhla Evropu ve chvíli, kdy byla míra porodnosti v řadě zemí na vzestupu,“ řekla spoluautorka studie Michaela Kreyenfeldová agentuře DPA.
Hospodářská krize
To je znát například ve Španělsku, kde nyní nezaměstnanost dosahuje hrozivých 26,8 procenta. Ještě na počátku tisíciletí tam připadalo v průměru 1,24 dítěte na jednu ženu a v roce 2008 už to bylo 1,47 dítěte. Jenže v roce 2009, kdy už byly znát počínající hospodářské potíže, se počet dětí na jednu ženu snížil na 1,40. V roce 2011 pokles pokračoval na 1,36 dítěte na jednu ženu.
V některých zemích, jako je Česká republika, Polsko nebo Velká Británie, sice porodnost výrazně neklesala, ale přinejmenším se zastavil rostoucí trend z dřívějších let.
Jako vážný problém přitom vidí konec porodního boomu 85 procent Čechů, ukázal loňský průzkum agentury STEM. Většina dotázaných přitom jako hlavní důvod uváděla špatnou finanční situaci mladých rodin.
Obdobnou zkušenost mají i v Británii. „Tváří v tvář vysokým a stoupajícím nákladům na péči o děti, stagnujícím mzdám, rostoucím cenám potravin a častým ztrátám daňových úlev a přídavků na dítě se řada lidí ocitá pod velkým finančním tlakem,“ řekla stanici CNBC šéfka tamního portálu Mumsnet Justine Robertsová.
Poradna pro rodiče
Její server, který v Británii slouží jako největší on-line poradna pro rodiče, je podle ní dotazy na ekonomickou stránku mateřství zahlcenější než kdy jindy.
Míra porodnosti se naopak v posledních letech prakticky neměnila ve státech, jako je Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, jejichž pracovní trhy zůstávají víceméně stabilní.
Vědci ale přiznávají, že aktuální vývoj v některých zemích úplně přesně vysvětlit nedokážou.
„V některých státech je pokles porodnosti nebo rostoucího trendu po roce 2008 podstatně mírnější, než by se dalo podle tamní ekonomické situace očekávat. To platí zejména pro Irsko. Například ve Skandinávii ale naopak lidé reagovali výrazněji, než by odpovídalo tamnímu ekonomickému vývoji,“ citovala CNBC šéfa Vídeňského demografického institutu Tomáše Svobodu.
Reálný dopad
Ten dodává, že důležitý je nejen reálný dopad krize, ale také subjektivní vnímání a očekávání potenciálních rodičů.
Obvykle udávaný průměr nutný k udržení populace rozvinutého státu je 2,1 dítěte na jednu ženu. Tohoto čísla ale nyní nedosahuje žádný z evropských států, přičemž průměr na kontinentu činí 1,58 dítěte.
Imigrace jako záchrana?
Na tom, že populace v EU přesto roste, má podle Eurostatu z 68 procent podíl imigrace z nečlenských států. V lednu, ještě před vstupem Chorvatska, se počet obyvatel unie odhadoval na 503,7 milionu, což je o 1,3 milionu více než před rokem.
„Rostoucí počet států nyní stojí před zásadním rozhodnutím – více imigrantů, nebo méně občanů,“ shrnul letos situaci evropských zemí bývalý ředitel populační divize OSN Joseph Chamie.
Zdroj: denik.cz – Wikipedia, WB, CIA Factbook