Z „ČERNÉHO SEZNAMU“ SE DLUŽNÍK JEN TAK NEDOSTANE. JEHO JMÉNO TAM ZŮSTANE I PO ZAPLACENÍ
- Vypůjčit si několik tisíc na nákup mobilního telefonu je pro mnoho lidí běžná věc.
- Většina z nich si ale neuvědomuje, že dávají věřiteli souhlas k tomu, aby jejich osobní údaje zapsal do registru dlužníků.
- Dokud klient v pořádku splácí, nic se neděje. Ale pokud nesplácí, spadne do negativního registru.
Vypůjčit si několik tisíc na nákup mobilního telefonu je pro velké množství lidí běžná věc. Většina z nich si ale neuvědomuje, nebo je jim lhostejné, že při podpisu půjčky, často od nebankovní společnosti, dávají věřiteli souhlas k tomu, aby jejich osobní údaje zapsal do registru dlužníků.
„Asi ne úplně všichni, co si berou půjčky, toto řeší, protože nedokážou odhadnout, co může nastat v budoucnu,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel asociace Czech Non-Banking Credit Bureau, provozovatele Nebankovního registru klientských informací.
Dokud totiž klient v pořádku splácí, tak se nic neděje a je veden v takzvaném pozitivním registru, který mu může v budoucnu usnadnit cestu k další, třeba i větší půjčce. Pokud ale třeba přijde o práci a není schopen splácet, spadne do takzvaného registru negativního. A to už pro něj taková legrace není.
Takové kaňky v registru se totiž, i když svůj dluh nakonec splatí, jen tak nezbaví.
V Česku v současnosti fungují tři relevantní registry, se kterými spolupracují banky a nebankovní poskytovatelé půjček.
Bankovní registr klientských informací, zmíněný nebankovní registr nebo registr sdružení Solus. Dohromady uchovávají informace o milionech klientů.
První dva uchovávají údaje o platební morálce klientů čtyři roky po splacení půjčky. V případě registru Solusu jsou to tři roky.
Výjimkou jsou nicméně informace o závazcích z telekomunikačních služeb, ty sdružení vymaže zpravidla již po jednom roce.
U zápisů do registrů je největší rozdíl v tom, zda si klient půjčuje od bankovní, či nebankovní společnosti.
Pokud si totiž vezme úvěr od banky, nemusí jí dát souhlas se zápisem dat do registru, stejně jako s přístupem bank k těmto údajům v budoucnu. Naopak, jestliže si spotřebitel vezme úvěr od nebankovní společnosti, tak ta nemůže údaje poskytnout do registru bez jeho souhlasu.
„Zákon o bankách umožňuje těmto finančním ústavům vzájemně se informovat o bonitě či důvěryhodnosti klientů, a proto jejich písemný souhlas mít nemusí,“ vysvětluje Zuzana Pečená, výkonná ředitelka společnosti Czech Banking Credit Bureau, která provozuje bankovní registr dlužníků.
Fungování registrů klientů nebankovních finančních institucí ale žádný zákon neupravuje, a tak je jeho fungování odkázáno pouze na výklad zákona o ochraně osobních údajů. A podle Úřadu na ochranu osobních údajů to rozhodně není ideální stav.
„Stávající právní úprava je nedostatečná právě například u provozovatelů nebankovních registrů,“ říká David Pavlát, tiskový mluvčí úřadu. Podle něj by tyto registry měly v budoucnu fungovat podle jasného právního rámce, který nyní neexistuje, a nikoliv, jako je tomu dosud, pouze na základě souhlasu klienta.
Některým klientům, a podle vyjádření zástupců finančních společností zejména těm se špatnou úvěrovou historií, se čekat několik let na výmaz nechce, a požadují jeho odstranění dříve. To ale podle pravidel všech tří registrů není možné.
U bankovního ani nebankovního registru neexistuje automatická možnost výmazu.
„Takové žádosti posuzujeme vždy individuálně. Měli jsme jich zatím v řádu jednotek, a pokud jsou oprávněné, vyhovíme vždy,“ říká Rajl.
Registry dlužníků
Vlastní a provozuje ho společnost Czech Banking Credit Bureau, ve které mají podíly Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka a UniCredit. V současnosti jej využívá 24 bank. Zachycuje kompletní úvěrovou historii klientů, včetně informace, pokud platil včas a dobře. Jde tedy o takzvaný pozitivní registr. Uchovává například osobní údaje (jméno, datum narození, adresu, rodné číslo), dále informace o finančních závazcích a o platební morálce klienta.
Provozuje jej zájmové sdružení právnických osob v oblasti leasingu a splátkového prodeje Czech Non-Banking Credit Bureau. V současnosti registr využívá 29 společností. Rozsah údajů, které registr uchovává o klientech, je stejný jako u bankovního, s tím rozdílem, že k zápisu informací do tohoto registru musí dát klient při uzavření nebankovní půjčky písemný souhlas.
Provozuje ho zájmové sdružení především nebankovních poskytovatelů půjček s názvem Solus. Aktuálně sdružuje 48 firem, které mohou údajů v databázi využívat.
Zdroj: ihned.cz