Od 2. srpna 2026 začala platit nová pravidla transparentnosti podle evropského Aktu o umělé inteligenci (AI Act). Jejich smyslem je především zajistit, aby lidé dokázali poznat, kdy komunikují s umělou inteligencí nebo kdy se setkávají s určitými druhy obsahu vytvořeného či upraveného pomocí AI.
Nové požadavky se mohou týkat poměrně širokého okruhu subjektů. Rozhodující je především to, zda daný subjekt systém umělé inteligence poskytuje, nebo jej využívá při své činnosti. Český telekomunikační úřad proto doporučuje firmám a dalším organizacím pracujícím s AI nejprve zjistit, do jaké role podle nové úpravy spadají a jaké konkrétní povinnosti se jich týkají.
Jednou z oblastí, kterou nová pravidla upravují, je přímá komunikace člověka s umělou inteligencí. Pokud je systém určen k tomu, aby komunikoval přímo s lidmi, jeho poskytovatel musí zajistit, aby uživatel vhodným způsobem věděl, že na druhé straně není člověk. V praxi se to může týkat například chatbotů, voicebotů a dalších nástrojů, které dokážou vést komunikaci podobným způsobem jako skutečná osoba.
Pravidla se zabývají také obsahem vytvořeným nebo upraveným prostřednictvím AI. Poskytovatelé příslušných systémů mají zajistit, aby generované výstupy, jako jsou texty, fotografie, zvuk nebo videa, byly označeny ve strojově čitelném formátu tak, aby bylo možné zjistit jejich původ. Právní úprava přitom počítá také s určitými výjimkami.
Jiné povinnosti mají subjekty, které systémy AI při své činnosti používají. Ty nemusí automaticky označovat každý obsah, při jehož vzniku byla umělá inteligence využita. Povinnost se vztahuje zejména na deepfake obsah a za stanovených podmínek také na texty vytvořené nebo upravené pomocí AI za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu.
Pokud je například zveřejněna fotografie, zvukový záznam nebo video vytvořené či významně pozměněné umělou inteligencí tak, že může na člověka působit jako autentické, má být veřejnost o využití AI informována. Podle ČTÚ musí být takové označení jasné a snadno rozpoznatelné. Jako příklad uvádí označení „AI generated“ u obsahu vytvořeného umělou inteligencí nebo „AI modified“ u obsahu, který byl pomocí AI upraven.
Transparentnost se netýká pouze chatbotů a generovaného obsahu. Pravidla pamatují také na využívání systémů pro rozpoznávání emocí nebo biometrickou kategorizaci osob. Pokud subjekt takový systém používá, musí o jeho využití dotčené osoby vhodným způsobem informovat. I zde však právní úprava stanovuje určité výjimky.
Pro běžného uživatele je podstatné především to, že s rostoucím využíváním umělé inteligence mají být některé situace v online i reálném prostředí čitelnější. Člověk by neměl být ponechán v domnění, že komunikuje se skutečnou osobou, pokud ve skutečnosti reaguje AI systém. Stejně tak mají nová pravidla pomoci lépe rozpoznat některý uměle vytvořený nebo upravený obsah, který by jinak mohl působit jako skutečný.
ČTÚ současně upozorňuje, že při posuzování jednotlivých povinností je nutné vycházet z konkrétního způsobu využití umělé inteligence a role daného subjektu. Akt o umělé inteligenci obsahuje rovněž výjimky, například pro některé situace spojené s odhalováním trestné činnosti.
Dodržování nových pravidel budou kontrolovat příslušné dozorové orgány. V České republice bude jedním z nich také Český telekomunikační úřad. V některých případech bude dohled příslušet přímo Evropskému úřadu pro umělou inteligenci.
zdroj: Český telekomunikační úřad, tisková zpráva ze dne 25.08.2026
foto: ilustrační, canva.com