Logo SOS MaS
Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.

608 722 582

Logo SOS MaS
Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.

Nákupy přes internet ze zemí mimo Evropskou unii jsou dnes běžné. Spotřebitelé objednávají hračky, drobnou elektroniku, kosmetiku, doplňky stravy, oblečení nebo různé praktické pomůcky často přímo z online tržišť. Nízká cena a rychlé objednání ale neznamenají, že výrobek automaticky splňuje pravidla, která v EU chrání zdraví, bezpečnost a práva spotřebitelů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu upozornilo na zprávu Evropské komise o kontrolách výrobků vstupujících na trh EU za rok 2025. Zpráva se týká výrobků ze třetích zemí, tedy ze zemí mimo EU, které mají být propuštěny do volného oběhu a dále prodávány nebo dodávány spotřebitelům v Evropské unii. Zahrnuje jak tradiční dovoz, tak zboží objednané přes e-commerce.

Balíků přibývá rychleji než možností kontroly

Podle údajů zveřejněných MPO bylo v roce 2025 do volného oběhu v EU propuštěno přibližně 6 miliard kusů výrobků. Obrovský podíl tvoří zásilky z elektronického obchodu. Zásilky e-commerce s nízkou hodnotou podle zprávy představují 91 % všech zásilek vstupujících do EU a v roce 2025 šlo o 5,9 miliardy balíků.

To je důležité i pro běžného spotřebitele. Znamená to, že celní a dozorové orgány sice kontroly provádějí, ale není reálné jednotlivě prověřit každý balíček, který si lidé objednají. Nízká cena, hezké fotografie v nabídce a dobré recenze proto samy o sobě nejsou zárukou, že je výrobek bezpečný nebo že splňuje evropské požadavky.

Co kontroly ukázaly?

Celní orgány členských států EU v roce 2025 provedly 387 588 zásahů týkajících se souladu výrobků s předpisy. Ve více než 205 tisících případech bylo propuštění výrobků pozastaveno a věc byla předána orgánům dozoru nad trhem k odbornému posouzení. V 58 391 případech nakonec výrobky nebyly propuštěny do volného oběhu, protože byl potvrzen nesoulad s předpisy nebo závažné riziko.

Zpráva současně upozorňuje, že počet zásilek roste tak rychle, že tradiční způsoby kontroly přestávají stačit. To je problém nejen pro úřady, ale i pro spotřebitele. Část rizikových výrobků se může dostat až ke kupujícímu, zejména pokud zboží přichází přímo ze zemí mimo EU.

Největší pozor u hraček, elektroniky, kosmetiky a doplňků stravy

Zvlášť varovné jsou výsledky společné kontrolní akce zaměřené na zásilky ze třetích zemí zasílané přímo spotřebitelům. Kontroly se zaměřily mimo jiné na výrobky prodávané přes velká online tržiště jako Temu, AliExpress nebo Shein. U více než 20 000 kontrolovaných hraček a drobné elektroniky bylo zjištěno, že více než polovina neodpovídala pravidlům EU. Z výrobků, které byly následně laboratorně testovány, bylo 84 % vyhodnoceno jako nebezpečných.

Podobně problematické výsledky přinesly i kontroly kosmetiky, osobních ochranných prostředků a doplňků stravy. U více než 11 000 kontrolovaných položek byla zjištěna míra nesouladu 65 %.

Pro spotřebitele to neznamená, že každý levný výrobek z online tržiště je automaticky nebezpečný. Znamená to ale, že právě u některých kategorií výrobků je opatrnost opravdu namístě. Zvláštní pozor doporučujeme u zboží pro děti, hraček, nabíječek, baterií, světelných řetězů, drobné elektroniky, kosmetiky, výrobků přicházejících do kontaktu s pokožkou a doplňků stravy.

Proč je nákup mimo EU rizikovější?

Při nákupu u známého a dohledatelného prodejce v EU má spotřebitel obvykle jasnější možnosti reklamace, odstoupení od smlouvy i vymáhání svých práv. U prodejce se sídlem mimo EU může být situace složitější. Někdy není zřejmé, kdo je skutečným prodejcem, komu se obrátit při problému, kam výrobek vrátit nebo jak reklamaci prakticky vyřešit.

Riziko se netýká jen reklamace. U výrobků ze zemí mimo EU může chybět srozumitelný návod, bezpečnostní informace, správné označení výrobku nebo kontaktní údaje odpovědné osoby. U některých výrobků může jít i o reálné bezpečnostní riziko — například přehřívání nabíječky, malé části u hraček, nevhodné chemické složení kosmetiky nebo nejasné složení doplňků stravy.

Na co si dát pozor před objednávkou?

Před nákupem se vyplatí ověřit, kdo zboží skutečně prodává a odkud bude odesláno. Nestačí znát název platformy, na které nakupujete. Online tržiště často jen zprostředkovává prodej od mnoha různých prodejců.

Důležité je také číst popis výrobku, sledovat dostupnost návodu, bezpečnostních informací a kontaktních údajů. U zboží pro děti, elektroniky, kosmetiky nebo doplňků stravy doporučujeme být obezřetnější než u běžných drobností bez bezpečnostního dopadu.

Opatrnost je namístě také u podezřele nízkých cen, nejasných fotografií, automaticky přeložených popisů, chybějících údajů o výrobci nebo situace, kdy se jednotlivé informace v nabídce vzájemně rozcházejí.

Nízká cena není jediným kritériem

Levný výrobek může na první pohled vypadat jako výhodná koupě. Pokud ale nesplňuje bezpečnostní požadavky, chybí k němu důležité informace nebo je obtížné jej reklamovat, může se spotřebiteli prodražit. U některých výrobků nejde jen o peníze, ale i o zdraví a bezpečnost.

Zpráva Evropské komise proto není jen technickou informací o práci celních orgánů. Je také připomenutím pro spotřebitele, že u nákupů ze zemí mimo EU je potřeba počítat s větší odpovědností na straně kupujícího. Ne všechno, co se dá snadno objednat, musí být automaticky bezpečné nebo v souladu s evropskými pravidly.

zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, tisková zpráva ze dne 13.8.2026
foto: ilustrační, canva.com