Když po někom blízkém zůstane krabička léků v šuplíku, není to jen praktická otázka, ale i tichá připomínka. Po smrti táty jsme doma našli několik balení – na tlak, srdce i bolest. Některá otevřená, jiná sotva načatá. Většina z léků na předpis. Najednou vyvstala otázka, kterou si dřív skoro nikdo nepokládá: co s léky, které už nikdo nikdy nevezme?
Téma prošlých a nepoužitelných léků je citlivé, ale zároveň velmi praktické. A hlavně – má přímý dopad na naše zdraví i životní prostředí.
Možná to zní jako drobnost. Jenže není.
Léky obsahují účinné chemické látky, které:
-
mohou při nesprávném zacházení ohrozit děti nebo domácí zvířata,
-
při vyhození do směsného odpadu končí na skládkách,
-
při spláchnutí do toalety zatěžují odpadní vody a dostávají se do přírody.
Podle doporučení odborníků i institucí, jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), patří nepoužitelné léky zpět do lékárny, nikoli do běžného odpadu.
Které léky je potřeba vyřadit?
Zkontrolujte domácí lékárničku alespoň jednou ročně. Pryč by měly jít:
-
léky po datu použitelnosti (expiraci),
-
léky se změněnou barvou, vůní nebo konzistencí,
-
sirupy, kapky či masti, které jsou dlouho otevřené (i když neprošly),
-
léky na předpis po zemřelém členu rodiny – i když máte pocit že je „škoda je vyhodit“.
Právě tohle je častý moment. Po tátovi zůstaly léky, které byly drahé a téměř celé. Přesto je nesmí užívat nikdo jiný. Léčba je vždy individuální – to, co pomáhalo jemu, může jinému ublížit.
Jak správně léky odevzdat
Dobrá zpráva: je to jednoduché.
Nepoužitelné léky můžete zdarma odevzdat v jakékoli lékárně.
Lékárny mají povinnost je převzít a zajistit jejich odbornou likvidaci jako nebezpečný odpad.
Praktické tipy:
-
Léky nevyjímejte z blistrů ani původních obalů.
-
Můžete je přinést v tašce nebo krabičce – personál si je převezme.
-
Injekční stříkačky a jehly se řeší zvlášť – na to se raději zeptejte přímo v lékárně.
Proč to má smysl i lidsky
Vyklízení věcí po blízkém je těžké. Léky jsou v tom zvláštní kategorie – nejsou to ani osobní památky, ani běžné předměty. Ale právě jejich správné odevzdání může být malým, symbolickým uzavřením jedné kapitoly.
Zároveň tím chráníte:
-
své děti a vnoučata před náhodnou otravou,
-
přírodu před zbytečnou chemickou zátěží,
-
ostatní lidi před nebezpečným „samoléčením“ cizími léky.
Krabička, která už jednomu člověku nemůže pomoci, by neměla ublížit nikomu dalšímu. A cesta do lékárny je v tomhle ten nejbezpečnější krok.
Zdroj: Redakce SOS MaS, z. s.