Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.

596 111 252

VĚTŠINA ČESKÝCH KNIHOVEN NABÍZÍ OBČANŮM EU ROVNÉ PODMÍNKY, PROBLÉMY SE ALE OBJEVUJÍ, ZJISTIL OMBUDSMAN VE SVÉM VÝZKUMU

Ombudsman zkoumal podmínky poskytování knihovních služeb občanům z členských států Evropské unie ve srovnání s podmínkami platnými pro české občany. „Je důležité, aby měli ke knihovním službám přístup nejen čeští občané, ale – za dodržení principu rovnosti a zásady zákazu diskriminace – i občané členských států Evropské unie,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček. Obsahová analýza knihovních řádů 22 nejvýznamnějších českých knihoven ale ukázala, že se tak ne vždy děje. Knihovní řády některých knihoven stanovují pro občany EU problematické podmínky nejen při registraci, ale zejména při absenčním a vzdáleném půjčování knih a dokumentů.

Cílem výzkumu bylo prozkoumat podmínky poskytování knihovních služeb občanům z členských států Evropské unie a srovnat je s podmínkami platnými pro občany České republiky. Zajištění rovného přístupu ke knihovním službám je důležité, jelikož knihovny neposkytují pouze smysluplné trávení volného času, ale jsou významné také pro studium či pracovní uplatnění. Knihovní služby zahrnují nejen poskytování přístupu ke knihám a dokumentům, ale také další služby, jako jsou rešerše, přístup k internetu, kopírování materiálů či třeba kulturní a výchovnou činnost. Výzkum se zaměřil zejména na podmínky registrace nových uživatelů a podmínky prezenčního a absenčního půjčování knih a poskytování služeb na dálku (online). Vzdálený přístup nabyl výrazněji na důležitosti během epidemie COVID-19, kdy bylo potřeba zajistit na dálku registraci i absenční půjčování či přístup k online dokumentům.

Do analýzy byly zahrnuty knihovní řády knihoven zřizovaných Ministerstvem kultury, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Akademií věd a kraji.  Z výzkumu vyplynulo, že knihovní řády dvou z 22 knihoven obsahovaly problematické podmínky pro prezenční registraci nových uživatelů z řad cizinců z členských států EU. Šlo o nutnost dokládat trvalý pobyt v České republice a o odlišné stanovení minimální věkové hranice pro registraci (pro občany EU je to 18 let, pro občany ČR 15 let). Problematická ustanovení se však častěji vyskytovala v pravidlech pro vzdálenou (online) registraci nových uživatelů. Tu ombudsman identifikoval u čtyř z devíti knihoven, jež tuto formu registrace nabízí. Některé knihovny také požadují, aby byl zájemce českým občanem nebo chtějí doložení trvalého pobytu na území České republiky či doložení povolení k pobytu v Česku.

„Pokud knihovna činí rozdíly mezi českými občany a občany EU pouze z důvodu občanství, dopouští se porušení zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti. Zásada zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti zaručuje, že členské státy musí s občany Evropské unie zacházet stejně jako se svými vlastními státními příslušníky. Znamená to, že občanům EU musí být zpravidla přiznána stejná práva a výhody jako tuzemským občanům,“ vysvětluje ombudsman a upozorňuje: „Knihovny mají povinnost poskytovat své služby bez rozdílu všem.“ Rozlišování v přístupu ke knihovním službám může být ospravedlnitelné pouze v případě, že tak knihovna učiní na základě objektivních a přesně určených kritérií, anebo pokud to ukládá nebo umožňuje zvláštní právní předpis (například z důvodu ochrany mládeže apod.). Knihovna tedy nemůže v knihovním řádu stanovit podmínku, že některým skupinám z řad čtenářů své služby neposkytne.

Je samozřejmě v pořádku, že provozovatelé knihoven musí zajistit ochranu knihovního fondu před nevrácením, odcizením nebo poškozením. Zcela legitimním požadavkem knihovny pro absenční výpůjčky je například doložení adresy občana EU v Česku, aby bylo možné zjistit, zda je na českém území usazen a kde je možné ho kontaktovat.

Zdroj: ochrance.cz