Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.

596 111 252

CO S NEVYŽÁDANÝMI MARKETINGOVÝMI HOVORY?

ČTÚ v poslední době zaznamenal zvýšené množství stížností týkajících se nevyžádaných marketingových hovorů. Dotčení spotřebitelé shodně poukazovali na to, že byli vystaveni telefonickým obchodním nabídkám, přestože uvedli v účastnickém telefonním seznamu, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu.

Bližším šetřením však Úřad v několika případech zjistil, že spotřebitelé neměli svá telefonní čísla uvedena ve veřejném účastnickém seznamu, což je jeden z předpokladů, které musejí být naplněny, aby ČTÚ mohl dané jednání kvalifikovat jako přestupek ve smyslu příslušných ustanovení zákona o elektronických komunikacích. Z  pohledu tohoto zákona totiž nepostačuje, pokud spotřebitel sdělí volajícímu, že si již nepřeje být dále kontaktován za účelem marketingu. Volající si sice vedou své vlastní seznamy, které ale nelze považovat za veřejný účastnický seznam ve smyslu zákona o elektronických komunikacích. Uvedení jen v seznamu konkrétního volajícího nezakládá tímto zákonem upravený zákaz kontaktování za účelem marketingu. Bude-li spotřebitel kontaktovat pouze volajícího, který mu telefonicky činí nevyžádané obchodní nabídky, nejspíše vůči němu uplatní svá práva vyplývající z obecného nařízení o ochraně osobních údajů, známějšího pod zkratkou GDPR.

Nařízení totiž vychází z  toho, že každý svobodně rozhoduje, co s  jeho osobními údaji bude. A o jaká práva se jedná? Především jde o  právo na přístup k  osobním údajům, jež sestává z  povinnosti správce sdělit spotřebiteli (slovy nařízení subjektu údajů) na žádost, zda jeho údaje zpracovává, a pokud tomu tak je, musí mu poskytnout rovněž předepsané informace a kopii zpracovávaných osobních údajů. Dále může požadovat opravu nepřesných či doplnění neúplných osobních údajů nebo jejich výmaz, pokud již není důvod k jejich zpracování. Nakonec, pokud spotřebitel ví, že správce zpracovává jeho údaje na základě oprávněného zájmu (musí ho o tom v podmínkách informovat), může proti tomu vznést námitku, což v případě přímého marketingu povede k ukončení zpracovávání údajů a  jejich výmazu.

Pokud spotřebitel chce, aby nadále nebyl vůbec telefonicky kontaktován s  nevyžádanými obchodními nabídkami, měl by se obrátit na svého poskytovatele telefonních služeb. A  vůči němu vznést žádost o  uvedení svého telefonního čísla (a dalších osobních údajů) s  vyznačením zákazu marketingu do veřejného účastnického seznamu. Poskytovatel pak zajistí předání těchto údajů subjektu, jenž takový seznam vydává. Tyto informace je obvykle možné uvést již při samotném uzavření smlouvy s poskytovatelem. Jakékoliv změny údajů zaznamenaných ve veřejném seznamu účastníků jsou vždy bezplatné. Byť zákon o  elektronických komunikacích neomezuje počet veřejných účastnických seznamů, nejčastěji se lze setkat s tím, který je provozován společností Conectart s.r.o., a je veřejně dostupný na adrese www.1188.cz. Ne všichni poskytovatelé služeb však mají s provozovatelem tohoto seznamu uzavřenou smlouvu o předávání údajů o účastnících pro účely vedení veřejného seznamu, například společnost Vodafone Czech Republic a.s.

V  současné době parlament projednává novelu zákona o  elektronických komunikacích. Pokud bude schválena, tak se spotřebitelé brzy dočkají v této oblasti podstatné změny. Nově bude požadován vý slovný souhlas účastníka s tím, aby by mohl být kontaktován za účelem marketingu. Pokud nebude v účastnickém seznamu jeho souhlas uveden, pak se bude mít za to, že si takový marketingový kontakt nepřeje. To se samozřejmě nebude týkat situací, kdy jej kontaktuje lékař, poskytovatel služeb, prodejce zboží a další, kteří mají možnost „volání“ svým klientům ošetřenou v  rámci pravidel ochrany osobních údajů, a to souhlasem klienta, oprávněným zájmem společnosti nebo nějakým zákonným důvodem. Důvodem takové změny je, že marketingová volání jsou (nejen) spotřebiteli vnímána jednoznačně jako obtěžující a  představují pro ně větší zásah do soukromí než obchodní sdělení zasílaná elektronicky (e-mailem či sms), neboť vyžadují bezprostřední reakci v podobě přijetí nebo odmítnutí, a  to právě na rozdíl od e-mailu či sms, na které může jejich adresát reagovat v čase podle svého vlastního rozhodnutí nebo je zcela ignorovat.

Zdroj: ČTÚ