Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.

596 111 252

HROMADNÉ ŽALOBY: MINISTERSTVO PO KRITICE ODBORNÍKŮ ZMĚNÍ NÁVRH ZÁKONA

Návrh zákona o hromadných žalobách vyvolal mezi odbornou veřejností vlnu odporu. Ministerstvo spravedlnosti se proto rozhodlo jej změnit a systém primárně založit na přihlašovacím systému do řízení (tzv. opt-in). Renomovaní právníci kritizovali hlavně to, že návrh vytváří prostor pro byznys spekulativních žalobců a je rizikem zneužití žalob jako šikanózního nástroje v konkurenčním boji.

Ministerstvo teď připomínky vypořádává, aby návrh mohlo do konce tohoto měsíce předložit vládě, potvrdil Právu mluvčí Vladimír Řepka. Připouští, že řadu ustanovení a paragrafů v návrhu upraví či změní.

S kritikou zákona vystoupili odborníci z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Upozornili na množství procesních a věcných problémů. Bohumil Havel z Ústavu státu a člen Legislativní rady vlády zdůraznil, že návrh zákona nezohledňuje evropskou legislativu o reprezentativních žalobách. „Návrh zákona přináší celou bažinu procesních problémů,“ varuje Havel.

Byznys pro správce?

Návrh původně vytvářel i odhlašovací formu řízení, princip opt-out. Ten by umožnil, aby se soud vedl se všemi členy skupiny poškozených kromě těch, kteří aktivně projeví vůli se neúčastnit. Spotřebitel by se tak stal předmětem řízení, aniž by se to dozvěděl, a přitom to nechtěl či se necítil jako poškozený.

„Tento systém omezuje lidskou svobodu, neboť ochranu spotřebiteli nenabízí, ale vnucuje. Navíc dojde bez vůle spotřebitele ke snížení jeho pohledávky o 20 až 30 procent ve prospěch soukromého investora, jenž bude jako tzv. správce skupiny podávat žalobu,“ upozornil Petr Lavický z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Rozpor s evropskou legislativou 

Jaromír Císař, společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, který dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s návrhem zákona, poukázal i na rozpor principu opt-out s rodící se evropskou směrnicí.

„Preferuje přihlašovací (tzv. opt-in) princip. Ten předpokládá, že každý poškozený se sám rozhodne, zda se k hromadné žalobě připojí, či nikoliv. Evropský návrh předpokládá použitelnost výhradně na spotřebitelské věci, zatímco ten český i na pracovněprávní, obchodní, soutěžní a další nároky,“ řekl Císař.

Institut správce skupiny, který návrh zákona zavádí jako subjekt, jenž by měl podávat žalobu za poškozené, je dalším aspektem, který Lavický kritizuje. Žalobu má podle něj podávat primárně soukromý investor, který je motivovaný ne zájmem spotřebitelů, ale ziskem v podobě podílu z přisouzené částky.

„Návrh zákona dělá z hromadných žalob pro správce byznys a lze předpokládat, že by v případě přijetí zákona došlo ke vzniku celého podnikatelského odvětví,“ poukazuje Lavický. Podle něj jsou podílové odměny největší riziko zneužití řízení.

„Obavy vnímáme a nechceme je podcenit. Chceme vytvořit efektivní a funkční proces, ne nástroj pro zneužívání hromadných řízení v konkurenčním boji,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Řepka. „Snažíme se nalézt řešení umožňující fungování navrhovaného mechanismu, a tím plnění jeho účelu, nebude však nástrojem konkurenčního boje a omezí případná rizika možného zneužití na minimum,“ dodal.

Ministerstvo opt-out omezí

Proto se podle Řepky ministerstvo rozhodlo opt-out zásadně omezit. Zákon bude nově založen na systému opt-in s tím, že opt-out bude jen výjimkou pro vybrané omezené typy nároků.

Kromě toho bude vedení opt-out řízení podmíněno souhlasem etablované neziskové organizace, která prokazatelně po dobu několika let působí v dané oblasti, alternativně písemným souhlasem 20 poškozených osob.

„Navíc bude muset žalobce složit vysokou částku do soudní úschovy, ta zajistí případnou náhradu nákladů řízení a újmy pro žalovaného. Žalobce bude také povinen doložit, z čeho bude svoji činnost v průběhu řízení financovat, financování přitom nebude moci poskytnout konkurent žalovaného. Tím se zamezí, aby hromadná řízení byla nástrojem konkurenčního boje,“ uvedl Řepka.

Zdroj: novinky.cz – Právo