Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.

596 111 252

ČEŠI NAKRADOU V OBCHODECH ZBOŽÍ ZA 10 MILIARD

Krádeže zboží v obchodních řetězcích, ale i menších obchodech v Česku ročně dosahují až 10 miliard korun. Největší ztráty však nezpůsobují zloději, ale samotní zaměstnanci obchodů. Dohromady se podílejí na téměř 80 procentech všech škod. Za nimi následují ztráty způsobené většinou na dodávkách zboží.

Podle údajů společnosti SSI Group, která zajišťuje bezpečnostní služby ve stovkách objektů včetně obchodních center, kriminalita páchaná zloději tvoří 38 procent škod, zaměstnanecká ale dokonce 39 procent škod. Na třetím místě jsou ztráty v rámci tzv. dodavatelského řetězce, ty se na škodách obchodníků podílejí zhruba sedmi procenty.

Podle dobře informovaného zdroje dosahuje hodnota krádeží až jednoho procenta z tržeb obchodníků. Ty se bez prodejů aut pohybují v Česku ročně kolem bilionu korun. Podle obchodníků se nejčastěji kradou kvalitní potraviny, alkohol, luxusní cukrovinky, exkluzivní káva, drahé salámy, kosmetika, ale i oblečení. Odborníci pak sledují, zda se jedná o krádeže

„Do organizovaných krádeží jsou ve větší míře zapojeni pracovníci se znalostí interních procesů a škody bývají zpravidla vyšší. Jedná se zejména o fiktivní převzetí zboží od přepravce či třeba úmyslné nemarkování zboží,“ prozradil Právu ředitel útvaru ostrahy v SSI Group Michal Cícer.

Naproti tomu neorganizované, respektive spontánní krádeže se vyznačují nižšími škodami a daleko větší pestrostí ve způsobu provedení. Podle něj jde od tzv. pronesení výrobku přes „pokladní čáru“ až po sofistikovaně upravené tašky, batohy, které zamezí správnému fungování bezpečnostního alarmu. „Krádeže samozřejmě v našich prodejnách čas od času zaznamenáváme. V naprosté většině jde o drobné krádeže,“ potvrdila Právu mluvčí Lidlu Zuzana Holá.

Vynalézaví zloději 

A právě ty jsou podle odborníků největší ranou. Většinou se nejedná o velké částky, ale obrovské množství případů. Pokud se v jednom obchodě částky za drobné krádeže nasčítají, jedná se ročně o statisíce, někdy i miliony. Obchodní řetězce, ale i menší obchody samozřejmě přijímají preventivní opatření, aby krádeže eliminovaly. O konkrétních opatřeních, ale nerady mluví. „Tuto informaci z taktických důvodů nezveřejňujeme. Každopádně využití techniky patří k důležitým předpokladům udržení pořádku,“ uvedla Holá.

Vzniklé škody ale nejsou jen o přímých krádežích, kdy si někdo strčí pod kabát salám či lahev whisky. Lidé totiž vědí, že tyto výrobky mají ochranné kódy, které ochranné rámy či monitorované prostory odhalí. Navíc na krádeže, které přicházejí zvenčí, je většina majitelů obchodů dobře připravená.

Problémy se ale množí při těch ztrátách, které přicházejí z vlastních řad. Majitelé obchodů jsou tak nuceni stále zdokonalovat své interní postupy, kontrolní mechanismy a technické zabezpečení, které mají zabránit škodám páchaným vlastními zaměstnanci.

Pokud ale oslovíte prodavačky či asistentky prodeje, dozvíte se anonymně o konkrétních praktikách daleko víc. „Běžné je, že zákazníci přemisťují větší (a tedy i dražší) druhy vajec do krabiček s menšími, tedy levnějšími druhy,“ potvrdila Právu asistentka prodeje.

Osvědčená je podle ní i metoda nechat malé dítě konzumovat cukrovinky během nakupování. Mezi další triky patří i přemístění dražšího druhu alkoholu do obalu levnějšího druhu. Někteří lidé si do obchodu přinášejí i vlastní čárové kódy, které se snaží nalepit u samoobslužných pokladen na nové zboží. Oblíbené jsou také dvojité kapsy, používání kleští či silných magnetů pro odstranění bezpečnostních prvků a odstíněná zavazadla pro bezpečný průchod bezpečnostními bránami. V poslední době se na krádeže specializují celé gangy s přesnými úkoly, kde jeden odlákává pozornost, druhý zboží přebaluje, zbavuje ochranných prvků, třetí pronáší atd.

Škody způsobené organizovanými skupinami mívají pro obchodníky daleko fatálnější následky. „Některé velké obchodní jednotky zažívají tyto nájezdy v takovém rozsahu, že škody za jednu hodinu dosáhnou i výše 80 až 100 tisíc korun. Jedná se o vysoce organizované skupiny, které kradou na zakázku a bývají velmi dobře vybavené proti bezpečnostním opatřením obchodů. Tyto zkušenosti vnímáme zejména u sortimentu v oblasti módního zboží,“ potvrzuje Cícer.

Zloději se nejvíce zaměřují na zboží, které lze rychle zpeněžit v zastavárnách či na černém trhu. Jedná se o elekroniku, jako jsou mobilní telefony, tablety, herní konzole, dále pak o módu (obuv, módní doplňky, sportovní oblečení), nápoje a jídlo (čerstvé maso, tabákové výrobky, alkohol a víno) a parfémy a kosmetiku.

Zdroj: novinky.cz – Právo