Sdružení obrany spotřebitelů
Moravy a Slezska, z.s.

596 111 252

Ochrana spotřebitelů v nájemních vztazích

OCHRANA SPOTŘEBITELŮ V NÁJEMNÍCH VZTAZÍCH

Ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu se použijí v případě, že pronajímatel přenechává nájemci byt či dům k zajištění jeho bytových potřeb.

Nájemce bytu je ze zákona zvýšeně chráněn, což znamená, že nájemcova práva jsou posílena a k ujednáním, která zkracují nájemcova práva stanovena zákonem, se nepřihlíží. Zakázána jsou nově také všechna ujednání, která ukládají nájemci zaplatit smluvní pokutu a ujednání, která ukládají nájemci povinnosti, které jsou vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřené.

Je-li byt pronajat k jinému účelu než k bydlení, zvláštní ustanovení o nájmu bytu se nepoužijí. Ustanovení o nájmu bytu se také nepoužijí v případě, kdy pronajímatel přenechává nájemci byt k rekreaci nebo jinému krátkodobému účelu.

POZOR: V případě, že nájemcem bytu bude právnická osoba, lze jí pronajmout nemovitou věc pouze podle obecných ustanovení o nájmu, neboť PO nemá tzv. bytovou potřebu.

Byt je v NOZ definován jako místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.

NOZ výslovně stanoví, že když si pronajímatel s nájemcem ujednají, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou zavázáni stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.

Pronajme-li pronajímatel byt k bydlení vhodný a zdravotně způsobilý, i přestože není rozhodnutím stavebního úřadu určen k bydlení, půjde přesto dle ustanovení NOZ o platný nájem bytu. Otázku porušení veřejného práva bude nutné posoudit samostatně.

Na rozdíl od staré právní úpravy smlouva o nájmu bytu nemusí obsahovat přesné označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jeho užívání, způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Dle NOZ postačuje, je-li mezi stranami shoda na předmětu nájmu a na tom, že za jeho užívání náleží pronajímateli úplata.

POZOR: Smlouva o nájmu bytu musí být písemná!!! Nájemce je však zákonem chráněn a tudíž pronajímatel nebude mít právo namítnout neplatnost smlouvy pro nedostatek její písemné formy.

Pokud strany neuzavřely platnou smlouvu či neuzavřely smlouvu vůbec, je nově nájemce chráněn ustanovením, které mu umožní nájem bytu vydržet. Bude-li nájemce byt užívat po dobu tří let v dobré víře, že je nájem po právu, bude se nájemní smlouva považovat za uzavřenou. Jedná se o tzv. faktický nájem.

Na základě řádně uzavřené nájemní smlouvy k bytu je hlavní povinností pronajímatele odevzdat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a základní povinností nájemce je pak platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytována v souvislosti s užíváním bytu.

Pronajímatel se může dohodnout s nájemcem, že předávaný byt může být i nezpůsobilý k obývání. Takové ujednání bude však platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní povahy bytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav.

Nový občanský zákoník definuje, který byt je způsobilý k nastěhování a obývání. Je to takový byt, který odpovídá ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je to takový byt, který je čistý, v dobrém stavu a jsou zajištěna běžná plnění spojená s užíváním bytu (voda, elektřina, topení, odpady apod.).

Není-li byt způsobilý k nastěhování nebo neodpovídá sdělení pronajímatele, má nájemce právo odmítnout se nastěhovat a neplatit nájemné po dobu co vada trvá. Pokud se však nastěhuje, má právo požadovat na pronajímateli splnění smlouvy a slevu z nájemného po dobu, než pronajímatel vadu odstraní.

POZOR: Nájemce musí žádat splnění výše uvedené povinnosti bez zbytečného odkladu, jinak mu toto právo zanikne!!!

Znal-li nájemce stav bytu již při uzavření smlouvy, výše uvedené neplatí. Stejně tak i v případě, že si byt nájemce neprohlédl, ačkoliv ho pronajímatel k prohlídce vyzval.


Nájemné a jiné platby

Strany sjednávají nájemné jako pevnou částku za měsíc užívání předmětu nájmu. Pokud však strany výši nájemného neujednají, nemá to vliv na platnost nájemní smlouvy. V takovém případě má pronajímatel právo na nájemné v takový výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá.

Strany si dále ve smlouvě ujednají, která plnění či služby spojené s užíváním bytu nebo s ním související zajistí pronajímatel. V NOZ je uvedeno, že nezbytnými službami jsou např. dodávka vody, odvoz a odvádění odpadních vod, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení, úklid společných prostor, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů případně provoz výtahu. Pokud bude ve smlouvě o nájmu bytu takovéto ujednání chybět, pak je pronajímatel dle zákona povinen tyto služby zajistit. Způsob rozúčtování služeb musí být určen již před jejich poskytnutím. Nájemce má také právo na žádost nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, případně si z tohoto vyúčtování pořídit výpisy, opisy a kopie.

Nájemné i zálohy za služby jsou splatné vždy předem na každý měsíc nebo jiné ujednané platební období (např. čtvrtletně), a to nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, není-li mezi stranami ujednáno jinak.

POZOR: Pronajímatel nesmí požadovat jiná plnění než zde uvedená ani platbu nájemného později datovaným šekem či obdobně.


Změna nájemného

Nájemné či jeho změna se zpravidla sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. Strany si tak mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Neujednají-li si strany zvyšování nájemného, nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci jeho zvýšení až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyš­ší než 20 %.

POZOR: Návrh na zvýšení nájemného může být učiněn nejdříve po uplynutí 12 měsíců, jinak se k němu nepřihlíží. Totéž platí v případě, kdy v návrhu není uvedena zvýšená výše nájemného.

Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zvyšuje se nájemné počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení návrhu. Pokud nájemce (do dvou měsíců) nebude souhlasit se zvýšením nájemného nebo nesdělí svůj souhlas se zvýšením, má pronajímatel právo navrhnout po uplynutí dvou měsíců od doručení návrhu na zvýšení, aby výši nájemného určil soud.

POZOR: Návrh na určení výše nájemného, musí pronajímatel podat k soudu nejpozději do 3 měsíců od uplynutí lhůty k projevení souhlasu se zvýšením, jinak mu toto právo soud (na námitku nájemce) nepřizná.

Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé a určí výši nájemného ke dni podání návrhu soudu, což by v praxi znamenalo povinnost nájemce doplatit rozdíl nájemného za uplynulé měsíce od podání návrhu.

POZOR: Postup je obdobný i v případě, kdy nájemce žádá o snížení nájemného!!!

V posledních letech dochází k situacím, kdy pronajímatel provede stavební úpravy, které trvale zlepší užitnou hodnotu pronajatého bytu či podmínky bydlení v domě (např. dlouhodobé úspory za energie při zateplení domu). NOZ v těchto případech umožňuje, aby se pronajímatel s nájemci dohodl na zvýšení nájemného (max. 10% z účelně vynaložených nákladů ročně). Souhlasí-li s návrhem nájemci alespoň dvou třetin bytů v domě, platí zvýšení nájemného i pro ostatní nájemce. Jestliže k dohodě mezi nájemci a pronajímatelem nedojde, má pronajímatel možnost navrhnout soudu zvýšení nájemného z tohoto důvodu, ale pouze o tři a půl procenta ročně z účelně vynaložených nákladů.


Jistota (kauce)

Strany si mohou ujednat, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu (tzv. kauci) na zajištění nájemného a jiných povinností, až do výše šestinásobku měsíčního nájemného. Při skončení nájmu vrátí pronajímatel nájemci jistotu a započte si přitom, co mu nájemce z nájmu dluží.

POZOR: Nájemce má právo požadovat úrok z jistoty alespoň ve výši zákonné sazby!!!


Práva a povinnosti stran

Nájemce je povinen užívat byt řádně a v souladu s nájemní smlouvou. Musí též dodržovat pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování pořádku v domě. Nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro byt nebo dům (např. zvýšené množství osob v domě, hluk, prach, pach apod.), může nájemce v bytě i pracovat nebo podnikat.

Pronajímatel je povinen udržovat v domě pořádek obvyklý podle místních poměrů a udržovat byt (dům) ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli

Pokud nájemce přijme nového člena své domácnosti, má povinnost to pronajímateli oznámit. Neoznámení v zákonem stanovené lhůtě (nejpozději do dvou měsíců od změny počtu osob), jedná se o závažné porušení povinnosti, které by mohlo být důvodem pro vypovězení nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou.

Pronajímatel má právo vyhradit si v nájemní smlouvě souhlas s přijetím další osoby do bytu. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo o další případy zvláštního zřetele hodné.

POZOR: Souhlas pronajímatele s přijetím další osoby (jiné než blízké) za člena nájemcovy domácnosti, musí být v písemné formě.

Ovšem počet osob v jednom bytě není neomezený, mimo stavebních předpisů může limitovat množství osob i sám pronajímatel, neboť dle NOZ má právo požadovat, aby v bytě žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny osoby mohly byt řádně užívat a žít v hygienicky vyhovujících podmínkách.

Sníží-li se počet členů nájemcovy domácnosti, oznámí to nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu.

V případě, že nájemce nebude v bytě pobývat delší dobu (víc jak 2 měsíce), je povinen tuto skutečnost oznámit pronajímateli. Současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí. Nemá-li nájemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajímatel.

Nesplní-li nájemce tuto povinnost a z důvodu neoznámení této skutečnosti vznikne vážná újma, považuje se toto jednání za závažné porušení povinností nájemce, což může být opět důvodem pro výpověď z nájmu ze strany pronajímatele.


Podnájem

Pokud bude nájemce v bytě bydlet trvale sám, může dát část bytu třetí osobě do podnájmu. Souhlas pronajímatele s tímto způsobem podnájmu není třeba a strany budou postupovat obdobně, jako v případě přijetí nového člena do domácnosti. Zde jen připomeňme, že souhlas bude nutný, pokud si pronajímatel právo k udělení souhlasu s přijetím nového člena do domácnosti ve smlouvě vyhradil.

V případě, že nájemce v bytě sám trvale bydlet nebude, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Jestliže nájemce dá byt do podnájmu bez souhlasu pronajímatele, jedná se o hrubé porušení, které může mít za následek výpověď nájmu.

Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu.

POZOR: Pokud se pronajímatel k žádosti nevyjádří ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se za daný, pokud ve smlouvě není ujednán zákaz podnájmu.

Nájemce je povinen sdělit podnájemci den skončení nájmu, případně délku výpovědní doby včetně počátku jejího běhu. Podnájem pak skončí nejpozději s nájmem.


Úpravy a jiné změny bytu či domu

Nájemce je povinen strpět úpravu bytu, jeho přestavbu či jinou změnu, pokud nesníží hodnotu bydlení a

  • lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo
  • provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci anebo
  • hrozí zvlášť závažná újma.

V ostatních případech lze úpravu bytu provést jen se souhlasem nájemce.

V případě, že souhlas nájemníka k provedení úprav či jiných změn není nutný, ale je potřeba byt vyklidit, může pronajímatel žádat vystěhování nájemce na dobu, po kterou budou práce trvat. S pracemi však bude moci započít až poté, co se zaváže, že poskytne nájemci přiměřenou náhradu účelně vynaložených nákladů, popř. přiměřenou zálohu na ně.

Pokud je to možné, oznámí pronajímatel nájemci minimálně 3 měsíce před zahájením prací alespoň povahu prací, předpokládaný den jejich zahájení, odhad jejich trvání, nezbytnou dobu, po kterou musí být byt vyklizen, zaváže se k náhradě nákladů a uvede, jakou zálohu na náhradu nabízí.

POZOR: Pokud nájemce nesdělí pronajímateli do 10 dnů od oznámení, že byt vyklidí, má se za to, že vyklizení bytu odmítl. Pronajímatel však může v prekluzivní lhůtě 10 dnů od odmítnutí vyklizení bytu navrhnout soudu, aby po prokázání účelnosti úprav v bytě a nutnosti vyklizení rozhodl v jeho prospěch.

Je-li nutné vyklizení bytu nejdéle na dobu jednoho týdne, postačí oznámit nájemci alespoň deset dnů před zahájením prací. Lhůta k prohlášení nájemce se zkracuje na pět dnů.

Jestliže s tím pronajímatel souhlasí, může úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu nebo domu provést i nájemce. V případě, že se jedná o úpravu či změnu bytu, která je pro nájemce nezbytná z důvodu zdravotního postižení jeho či členů domácnosti a pronajímatel s úpravou bytu nesouhlasí, aniž by měl k tomu vážný a spravedlivý důvod, může se obrátit na soud s návrhem na nahrazení souhlasu pronajímatele soudem. Při skončení nájmu má však nájemce povinnost odstranit veškeré změny, které na předmětu nájmu provedl, ledaže pronajímatel navrácení v předešlý stav nežádá.


Poškození nebo vada bytu vzniklá v průběhu nájemního vztahu

Zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli, což je dle NOZ do 5 dnů. Jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu.

Nájemce má podle svých možností učinit vše pro to, aby nedošlo k dalšímu poškození či prohloubení vad, které je třeba bez prodlení odstranit a v souvislosti s tím má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při zabránění vzniku další škody. To neplatí, pokud poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce odpovídá.

POZOR: Neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů. Neoznámí-li nájemce vadu či poškození a odstraní je sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.

Pronajímatel je povinen poškození nebo vadu odstranit v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil. Pokud pronajímatel neodstraní poškození nebo vadu řádně a bez zbytečného odkladu, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné.

Neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá a prodlení pronajímatele nebo samotné poškození představuje hrubé porušení povinností pronajímatele, má nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

Neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.


Přechod nájmu v případě smrti nájemce

Nájem přechází v případě smrti nájemce automaticky na člena domácnosti, který žil s nájemcem ve společné domácnosti ke dni jeho smrti, a který nemá vlastní byt. Pokud je touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, pokud pronajímatel souhlasí s přechodem nájmu na tuto osobu, přičemž není již vyžadován písemný souhlas pronajímatele.

Je-li členem domácnosti nájemcův potomek, má přednostní právo, aby na něj přešla veškerá práva a povinnosti z nájmu a pokud jich je více, pak práva a povinnosti přejdou na tyto potomky společně a nerozdílně

Pokud se pronajímatel a osoba, na níž nájem přešel, nedohodnou jinak, nájem bytu po jeho přechodu končí nejpozději uplynutím 2 let. Zákonodárci však v tomto případě poskytují zvýšenou ochranu osobám ve věku 70 let a více a osobám mladším 18 let, kdy uvedená doba 2let pro skončení nájmu neplatí.

Každá osoba, na kterou má dle zákona nájem přejít, má právo do 1 měsíce od smrti nájemce, písemně oznámit pronajímateli, že v nájmu nehodlá pokračovat. Den dojití oznámení pronajímateli je dnem zániku nájmu této osoby.

Pronajímatel má právo požadovat po osobě, na kterou nájem přešel, jistotu.

Nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na členy nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. V tom případě může pronajímatel vypovědět nájem bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel a nájem přešel na osobu odlišnou od členů nájemcovy domácnosti.

Nájemcův dědic (příp. správce pozůstalosti) může také nájem vypovědět s dvouměsíční výpovědní lhůtou do tří měsíců poté, co se dozvěděl o smrti nájemce, o svém dědickém právu a o tom, že práva a povinnosti z nájmu přešly na něj. Může tak však učinit pouze do 6 měsíců od nájemcovy smrti.

Za dluhy na nájemném, které vznikly před nájemcovou smrtí, odpovídá společně a nerozdílně nájemcův dědic s osobami, které s nájemcem žily ve společné domácnosti až do jeho smrti.

Není-li nájemcův dědic znám ani do 6 měsíců od nájemcovy smrti, NOZ chrání pronajímatele před prodlevami a umožňuje, aby mohl byt vyklidit. Vyklizením bytu nájem zaniká. Věci z bytu uloží pronajímatel na náklad nájemcova dědice ve veřejném skladišti nebo u jiného schovatele, a pokud si je dědic nepřevezme bez zbytečného odkladu, může je pronajímatel vhodným způsobem prodat na účet nájemcova dědice.


Skončení nájmu bytu

Nájem bytu může zaniknout:

  • Uplynutím doby (prolongací)
  • Dohodou stran
  • Odstoupením od smlouvy
  • Výpovědí

Výpověď nájmu musí být vždy písemná a musí být doručena druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Pokud vypovídá nájem pronajímatel, je povinen poučit nájemce o jeho právu podat do dvou měsíců návrh soudu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi a uvést výpovědní důvod. Bez těchto náležitostí je výpověď neplatná.

Nájemce má možnost vypovědět nájem na dobu neurčitou kdykoli i bez uvedení důvodu, ale vždy s tříměsíční výpovědní dobou. Pokud je nájem uzavřen na dobu určitou, může jej vypovědět za podmínek sjednaných ve smlouvě nebo v případě, že se změní okolnosti, do té míry, že po něm nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval (např. získá práci v jiném místě, kam není možné z dosavadního bydliště dojíždět).

Pronajímatel může vypovědět nájemní vztah na dobu určitou nebo neurčitou z těchto důvodů:

  • Možnost skončení nájmu bez výpovědní doby v případě porušení povinností zvlášť závažným způsobem.
  • Možnost výpovědi s tříměsíční výpovědní dobou z uvedených důvodů

 

  • Poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.
  • Je-li nájemce odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází.
  • Má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat.
  • Je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že:

  • Má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno.
  • Potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

V ustanovení § 2289 NOZ se opětovně projevuje ochrana slabší strany – nájemníka, která má zabránit zneužití výpovědního důvodu v případech, kdy pronajímatel vypoví nájem z důvodu potřeby bytu k bydlení pro sebe nebo pro svého manžela či osoby blízké, ale byt po vyklizení ponechá prázdný nebo pronajme jiné osobě. Pokud se tak stane, je pronajímatel povinen nájemci byt znovu pronajmout nebo mu nahradit škodu, nevyužil-li byt do jednoho měsíce od jeho vyklizení nájemcem k účelu uvedenému ve výpovědi.

POZOR: Tato lhůta neběží v případě potřebné úpravy bytu.

Zvláštním případem je porušení povinností nájemce zvlášť závažným způsobem. V takovémto případě má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Pronajímatel má však povinnost před podáním výpovědi nájemce písemně vyzvat k odstranění závadného chování či protiprávního stavu a ve výpovědi uvést výpovědní důvod. Pokud tak neučiní, k výpovědi se nepřihlíží. Nový občanský zákoník považuje za zvlášť závažné porušení povinností nájemce zejména následující: a) nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, b) poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, c) způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, nebo d) užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
POZOR: NOZ ruší bytové náhrady.

Byt je odevzdán předáním klíčů a umožněním přístupu a užívání bytu. Opustí-li však nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

Nájemce je povinen byt odevzdat ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Současně má nájemce povinnost odstranit změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, v případě že se na odstranění dohodli, a změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel jejich odstranění nežádá.

POZOR: V případě změn provedených nájemcem bez souhlasu pronajímatele, může pronajímatel žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu, které bylo způsobeno, ale nájemce nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila.

Jestliže nájemce byt neodevzdá v den skončení nájmu, má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného až do okamžiku, kdy nájemce byt skutečně odevzdá.

Zůstane-li v bytě věc, o které lze usoudit, že patří nájemci nebo členu jeho domácnosti, postará se o ni pronajímatel ve prospěch nájemce a na jeho účet. Nepřevezme-li si ji nájemce bez zbytečného odkladu, může pronajímatel po předchozím upozornění nájemce na jeho účet věc vhodným způsobem prodat. Uvedené neplatí, jedná-li se o věc, kterou nájemce nebo člen jeho domácnosti zjevně opustil.


Nájem družstevního bytu je upraven v zákoně o obchodních korporacích
(§ 741 – 747 zákona č. 90/2012 Sb.).

 

Font Resize