Sdružení obrany spotřebitelů
Moravy a Slezska, z.s.

596 111 252

Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení je jednou z tradičních mimosoudních metod řešení majetkových sporů. Strany sporu dobrovolně postoupí jeho řešení třetí, neutrální straně (rozhodcům nebo rozhodčímu soudu), která vydá po provedeném řízení závazné a vykonatelné rozhodnutí.

Základní pravidla rozhodčího řízení upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů.

S účinností od 1. 4. 2012 došlo k zásadní změně a zpřísnění podmínek rozhodčího řízení v případě spotřebitelských sporů. Důvodem těchto změn je zvýšená ochrana spotřebitele jako slabší strany sporu.

Rozhodčí smlouva

Základními předpoklady rozhodčího řízení jsou souhlas obou stran s projednáním a rozhodnutím sporu v rozhodčím řízení a existence písemné rozhodčí smlouvy.

Rozhodčí smlouva může mít dvě podoby. Jednak se může jednat o smlouvu o rozhodci týkající se konkrétně určeného sporu vzniklého v minulosti, nebo o rozhodčí doložku, která se vztahuje na všechny majetkové spory, které by v budoucnu mohly mezi stranami vzniknout.

! Uzavřením platné rozhodčí smlouvy dochází k vyloučení pravomoci státních soudů !

Rozhodčí smlouva, na jejímž základě se strany dohodly, že případné spory mezi nimi budou vyňaty z pravomoci obecných soudů a budou řešeny v rozhodčím řízení, musí být sjednána písemně a samostatně, tzn na zvláštní listině.

Pokud je rozhodčí smlouva např. zakomponována do všeobecných obchodních podmínek, jako jedno z ustanovení je neplatná!

Rozhodčí smlouva ve formě rozhodčí doložky (tedy uzavřená dopředu před vznikem samotného sporu) musí povinně obsahovat informaci o:

·        o rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud,

·        způsobu zahájení rozhodčího řízení,

·        formě vedení rozhodčího řízení,

·        nákladech,

·        místu konání,

·        způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli,

·        informaci o tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný.

U stálého rozhodčího soudu (Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky) lze uvedené informace poskytnout též odkazem na statuty a řády stálého rozhodčího soudu.

Pokud rozhodčí smlouva neobsahuje uvedené informace, anebo jsou tyto informace záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné či nepravdivé, je to důvod pro zrušení rozhodčího nálezu soudem!

Podnikatel musí spotřebiteli před uzavřením rozhodčí doložky poskytnout náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí doložky nastat.

Osoba rozhodce

Strany si dohodnou osobu rozhodce nebo osoby rozhodců (vždy lichý počet). Pokud by nedošlo k této předchozí dohodě, každá ze stran jmenuje v případě zahájení rozhodčího řízení jednoho a ti pak zvolí předsedajícího rozhodce, případně tak učiní soud.

Nově je zakotven institut APPOINTING AUTHORITY znamená, že rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou (včetně právnických osob) nebo způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení, pokud byla přiložena k rozhodčí smlouvě.

Rozhodcem ve spotřebitelském sporu, který je určený rozhodčí doložkou, může být pouze fyzická osoba s právnickým vzděláním, vedená v seznamu rozhodců u Ministerstva spravedlnosti.

Seznam rozhodců je k dispozici na: www.justice.cz

Rozhodce je vyloučen, pokud je důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Ve spotřebitelských sporech má rozhodce povinnost stranám oznámit před zahájením projednávání věci, zda již rozhodoval v posledních třech letech ve sporu, jehož účastníkem byla či je některá ze stran.

Průběh rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení je zahájeno dnem, kdy je rozhodci či soudu doručena rozhodčí žaloba. Podání rozhodčí žaloby má stejné právní účinky jako podání žaloby k obecnému soudu, staví se tedy promlčecí a prekluzivní lhůty.

Strany mají v rozhodčím řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv.

Strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení.Rozhodčí řízení je vždy neveřejné a nedohodnou-li se strany jinak, je ústní.

Strany mohou určit postup v rozhodčím řízení také v pravidlech pro rozhodčí řízení v případě, že tato pravidla jsou k rozhodčí smlouvě přiložena!

Rozhodčí nález

Výsledkem rozhodčího řízení je vykonatelný rozhodčí nález.

Plně nahrazuje standardní soudní rozhodnutí, po doručení stranám řízení nabývá obvykle ihned právní moci a po uplynutí stanovené lhůty k plnění je i exekučně vykonatelný.

Písemný rozhodčí nález musí obsahovat:

·        Odůvodnění,

·        poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudem.

Ve sporech ze spotřebitelských smluv serozhodci musí řídit vždy právními  předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele!

V případě, že by rozhodce tuto povinnost nerespektoval a rozhodoval by v rozporu s předpisy na ochranu spotřebitele, nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem, může se spotřebitel obrátit na obecný soud s návrhem na zrušení takovéhoto nálezu, a to ve lhůtě 3 měsíců od doručení rozhodčího nálezu.

Soudu je umožněno v případě spotřebitelských sporů přezkoumávat také věcnou správnost vydaného rozhodčího nálezu! (obecně v rozhodčím řízení toto soudu dovoleno není!)

Zasahování soudu do rozhodčího řízení je možné jen z  důvodů, které sám ZRŘ taxativně vymezuje v § 31 Zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Soud může zejména přezkoumávat, zda vůbec byly splněny základní podmínky pro projednání a rozhodnutí věci rozhodci, zejména zda rozhodčí řízení popř. rozhodčí nález netrpí vadami, které se příčí základním zásadám, na nichž jinak spočívá samo rozhodčí řízení (např. platnost rozhodčí doložky, zda nerozhodoval vyloučený rozhodce…). Soud se zaměřuje také na to zda rozhodčí smlouva (spotřebitelská) obsahuje požadované informace, popřípadě nejsou-li tyto informace záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné nebo nepravdivé.

Soud zároveň přezkoumává, zda nejsou dány důvody pro odložení vykonatelnosti, a to aniž by o to spotřebitel musel požádat!

Je rozhodčí řízení pro spotřebitele výhodné?

Zda bude pro spotřebitele v konkrétním případě výhodné uzavřít s podnikatelem rozhodčí smlouvu, záleží na řadě okolností (předmět a hodnota smlouvy, způsob výběru rozhodce, serióznost obchodního partnera…). V zásadě se spotřebitelé díky novým ochranným prvkům nemusejí rozhodčího řízení obávat. V případě, že se budou cítit v rámci rozhodčího řízení kráceni na svých právech, mohou se vždy domáhat nápravy u soudu.

·        Zatímco rozhodčí řízení trvá řádově týdny až měsíce, u soudního řízení není výjimkou i několikaleté čekání na rozsudek. S jednoznačně pozitivní vlastností jako je rychlost řízení však souvisí i jednoinstančnost, kterou ve spotřebitelských sporech vnímáme spíše jako negativní.

·        Na rozdíl od řízení před obecnými soudy, není rozhodčí řízení svázáno hojným počtem povinných formálních kroků a procesních otázek, a zpravidla tak nedochází ke zbytečným průtahům řízení.

·        Strany mají možnost určit rozhodce a jejich počet. O tom, zda se v konkrétním případě bude jednat o výhodu či nevýhodu, rozhodne způsob výběru rozhodce či rozhodců.

·        Sazby poplatků za rozhodčí řízení bývají zpravidla nižší než sazby soudních poplatků obecných soudů. Toto však neplatí absolutně, zvlášť v případě sporů o menší částky, kterými spotřebitelské spory bývají, mohou být poplatky u soudu nižší. Úspora nákladů se projeví také v souvislosti s výrazně kratší dobou trvání sporu.

·        Zásada neveřejnosti rozhodčího řízenípředstavuje obrovskou výhodu zejména pro podnikatele.

POZNÁMKA:

Rozdíl mezi stálým rozhodčím soudem a tzv. rozhodčím centrem

Jediným stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Má privilegované postavení a jeho použití lze spotřebitelům k řešení sporů doporučit.

Pojmem rozhodčí centrum naopak označujeme servisní organizaci rozhodců ad hoc (rozhodci ustanovení pro daný spor) poskytující těmto rozhodcům administrativní a materiální zázemí.

Rozhodčí řízení letáček, pdf